Taková nerýmující se básnička:-) Snad se bude aspoň trochu líbit...
Řítí se
bludným kruhem
tak malá, křehká,
jen se potácí,
nevidí, neslyší
necítí
nikdo neslyší její
volání o pomoc.
Každá vteřina strávená v černé díře
jakoby znamenala
konec světa
konec všeho krásného
konec víry v samu sebe.
Hluboká propast
mezi dvěma světy
jí nedává možnost
být něčím
vyjímečná.
Jakoby neexistovala,
byla tu,
ale přece si jí nikdo nevšiml,
neměla smysl.
Každý jen prochází
myslí si své
každý má svůj život,
své poslední, své poprvé.
Nikdo se neotočí
Nikdo
se nezastaví
Nikdo se nesnaží
pomoci
zbloudilé duši
umírající zevnitř.
Užírané věčným trápením
samotné
neznámé
bezcenné
dívce, jejíž duše
nikomu není dobrá.
Touha někam patřit pálí u srdce
každý pohrdá tou duší
i když trápí se
samotou
Porozumění, které nenachází,
lásku,
která se jí skrývá,
možná přátelství věrné ctí
jenže přátelé odešli
co dál?
Černá postava, maska na tváři
skrývá vše,
co jí ostatní
mohou vytknout
to, co se ostatním nelíbí,
to, čím je všem tak lhostejná
to, pro co žádný člověk
nechce žít.
To, co je tak bezcenné.
Tlukot srdce zní jako křik
křik plný bezmoci
plný neporozumění
křik, pro který jsou všichni
hluší
Nevidí
neslyší
zbloudilou , procházející světem
bezradnou
čistou jako lilie
s maskou nedostupnosti, jež chrání ji
před okolním
světem.
Až spadne poslední slza,
až srdce pukne znova,
až krev vyleje se z žil,
až tep ustane na pár chvil,
pak možná
klid a mír
zavládne v té duši
malé
plaché
lhostejné.
Pak bude šťastná.
U tvvorby nikdy není moc komentářů..asi to lidi nechápuo, neumí ocenit :) Tak i sem jeden hodim - Tvoje básničky se mi strašně líbí, nejsou to jenom slova v rýmech.. fakt to v sobě něco má.. :) Rakže pokračuj a za chvolku ti třeba vyjde sbírka básní :)